Počátky nočního pochodu Za zrzavým paviánem se datují rokem 1985. Tehdy jsme se pokoušeli rozhýbat v té době dospívající členy oddílu, kteří podléhali nástrahám a vábení možností, které jim nabízel jejich věk a o výpravy, natož nějaké drsnější, již neměli zájem.
Bylo tedy jasné, že lákadlo musí být výrazné a poplatné očekávání. Využili jsme 18. narozenin Petra a rozhlásili, že se jedná o oslavu na neznámem místě. A pro krytí bude oficiálně označeno jako noční pochod, to proto, aby nám akce prošlo u vedoucího turistického oddílu.
Takto vybaveni důkladným dvojitým zmatením jsme připravili na nástěnku informaci o akci. Po 28 letech, v srpnu roku 2013 jsem zcela náhodou při listování oddílovou kronikou našel tento v pravdě historický dokument, který zde zveřejňuji.
Již celkový vzhled a obsah naznačují, že již příprava prvního pochodu prošla dramatickými změnami, měnil se čas srazu, povinná výbava (spacák byl opravdu zbytečností) a přihlášení účastníci.
Večer, když jsme vystoupili z vlaku byl venku čerstvě napadaný sníh a nikdo (tedy téměř nikdo) netušil, že ho čeká drsné putování zasněženými Brdy. Místo srazu všech tras bylo v 5:00 na Královské stolici, kde jsme proklepali zbytek noci a po rozednění se vydali do Haloun.
Do hospody “U zrzavého paviána” (o tradiční čundrácké hospodě více zde nebo zde) jsem došli okolo 11. hodiny, do otvíračky zbývala hodina a tu jsme poslušně (a odevzdaně) čekali přede dveřmi. A po ohřátí a nasycení v hospodě jsme se ještě došourali do Řevnic na vlak a hurá domů.
Tak si já pamatuji první ročník, máte-li další či přesnější vzpomínky, sem s nimi! Vašek